Co to znamená uvěřit?

Dne . Uveřejněno v Základy víry.

V šesté kapitole Janova evangelia je zaznamenán rozhovor Ježíše se Židy. Verše 28-30 se přímo týkají „uvěření“. Z celé situace vyplývá, že nejde o to, aby lidé kolem uvěřili, že Ježíš existuje. Ostatně ani dnes o nic takového nejde, protože to je už historicky prokázaný fakt. O co tedy jde?

Problém byl v důvěře Ježíši. Je Ježíš ten, za koho se prohlašoval? Jestli ano, pak to má dalekosáhlé důsledky pro náš život. Jestli ne, pak byl bláznem nebo podvodníkem a nemá cenu se tím více zabývat.

Důvěra je základním předpokladem úspěšného vztahu dvou osob. Každý táta ví, co to je, když mu jeho malé dítě skočí do náručí v důvěře, že ho táta pevně chytí. V důvěře, že se na něj může spolehnout. V důvěře v absolutní bezpečí u svého otce. Podobným způsobem Bůh chce, aby byl naším nebeským Otcem a my Jeho dětmi, plnými důvěry v Něj.

Ježíš chtěl, aby Mu lidé důvěřovali, že On je ten, který je poslaný od Boha, aby jako Mesiáš zachránil lidi od Božího trestu. Biblicky řečeno, „aby je vykoupil od hříchu“. Všichni tenkrát věděli, že nikdo hříšný ke svatému Bohu nemá přístup. Trestem za hřích je oddělení od Boha, a tedy smrt. Nejen tělesná, ale i duchovní. Věčné oddělení od Boha i po naší smrti.

Ježíš chtěl, aby Mu lidé důvěřovali a přijali Jej jako Mesiáše (Zachránce, Vykupitele). Většina lidí Ho tehdy nepřijala. Těm pak, kteří jej přijali, dal moc (pravomoc, právo) stát se Božími dětmi (Janovo evangelium 1:12). Na Boží děti nebude nebeský Otec hledět v den soudu jako na hříšníky zasluhující trest, ale jako na své děti, za jejichž vinu už Ježíš zaplatil svou vlastní obětí. Ti potom prožijí věčnost v blízkosti nebeského Otce – Pána Boha.

Jak prakticky přijmout Ježíše, se můžete dočíst v článku Jak uvěřit.

Tags: křesťanství víra