Středeční večer bez alfy??

Kurzy Alfa mě velice mile překvapily. Měla jsem s nimi zkušenost již ze zahraničí, a to zkušenost dobrou, která mě obohatila a rámcově seznámila s tím, co to znamená být křesťanem prakticky a v této moderní době. Nicméně po této zkušenosti jsem byla poněkud skeptická, může-li Alfa fungovat i u nás.

Přes pochybnosti jsem se přihlásila na pražský kurz, protože v té době jsem byla "na mrtvém bodě", kdy se na mě všechno sypalo a já měla pocit, že na mě Bůh zapomněl. Tato nelehká životní situace ve mně vyvolávala spoustu otázek. A pak jsem přišla a byla překvapena milou a přátelskou atmosférou - nikdo mě do ničeho nenutil a nic mě nezavazovalo. Přesto jsem každý týden stála před rozhodnutím, zda přijít. Ale mám-li být upřímná, asi po třech týdnech jsem si středeční večer bez Alfy téměř nedovedla představit, i když po celodenní práci nebylo vždy jednoduché přijít. Ale příležitostná únava přece není důvodem proč to vzdávat.

A co mi pražský kurz přinesl? Začala jsem chápat význam vztahů mezi křesťany pro společnost i pro mne osobně, získala nový úhel pohledu na Bibli (který mi byl do té doby utajen), že ji lze objevovat a studovat jako knihu plnou praktických rad a moudrostí k hodnotnému životu. Dále se mi líbilo, že se na Alfě setkávají lidé všech věkových kategorií a různých zkušeností, což rozšiřuje škálu k debatám po večeři a promluvě. Přijde mi zajímavé a vzrušující, jak lidé alespoň na chvíli odkládají své "hrdé masky" a upřímně se přibližují velkým otázkám, které jim klade život. Za zmínku také stojí "víkend s Alfou", který je umístěn přibližně do poloviny kurzu. Zde byla probírána témata o svatém Duchu s příležitostí modlit se i za osobní zkušenost naplnění Duchem. Tuto zkušenost jsem sama za sebe a pro sebe tehdy učinila a musím s potěšením říci, že trvá dodnes.

Kurzy Alfa chci doporučit každému, komu kolem života visí spousta otazníků jako tenkrát mně, nebo tomu, kdo má alespoň trochu zvídavého ducha a touhu prozkoumat smysl života.