Ježíš je TA dobrá zpráva. A ta dobrá zpráva spočívá v tom, že Ježíš jako Boží syn je ochoten vzít na sebe naši vinu, abychom mohli jít k Pánu Bohu s čistým trestním rejstříkem. Je to dobrá zpráva pro každého, pro všechny. Přijali jsme ji a proto si ji nemůžeme nechat pro sebe.

Kázáním Zdeňka Pokorného končí série kázání o Našem poslání. Poslechněte si jeho záznam - Vysláni do světa s evangeliem.

Pán Bůh každého křesťana připravuje a vybavuje do správné služby. Obdarovává nás, abychom to, k čemu nás posílá, zvládli. A co víc, On sám je s námi Duchem svatým. Otázkou ale je - jak můžeme společně LÉPE SLOUŽIT lidem? Důraz na jednotlivá slova této věty nás může v mnohém inspirovat: zajímá nás spíš způsob, tedy JAK sloužit druhým? Nebo je důležité, že můžeme? Anebo rozhoduje, jestli to děláme společně? Je zásadní sloveso sloužit anebo to, komu je služba určená?

Poslechněte si kázání Pavla Coufala - Jak můžeme společně lépe sloužit lidem?.

Dnešní kázání je pokračováním nedělního kázání Pomáhat k duchovnímu růstu. V něm Marek Žitný hovořil, jak a co můžeme a vlastně máme dělat prakticky pro to, abychom duchovně rostli, aby naše životy byly jako ušlechtilé stromy, které nesou chutné ovoce a ne zplanělé stromy, o které se nikdo nestará - Co můžeme prakticky dělat proto, abychom duchovně rostli?.

Jak mohu přijímat své bratry a sestry, když… - a teď si dosaďte, cokoli vám vyskočí v hlavě. Námitky a výhrady vůči druhým brání lásce a přijetí. Jak s nimi zacházet, co dělat, když jsou oprávněné, jak být spíše staviteli mostů než těmi, kdo je ničí, o tom všem ve svém kázání mluvil Pavel Coufal - Jak mohu přijímat své bratry a sestry?.

Je vůbec v dnešní době ještě možné předat dnešním lidem dobrou zprávu evangelia? A pokud ano, tak jak? To jsou otázky, na které každý, kdo to s Bohem myslí vážně, dříve nebo později narazí.

O své zkušenosti se sdílením evangelia se v rámci biblické hodiny hovořil Jan Heřmanský, ředitel organizace HledamBoha.cz - Jak mohu předat dobrou zprávu evangelia dnešním lidem?

Ve všem vzdávejte díky, neboť to je vůle Pána Ježíše. Jak často zapomínáme poděkovat za to, co máme. Za to, že máme práci. Že se děti a mladí lidé mohou učit. Že máme kde bydlet. Že nám z kohoutku teče čistá voda, i teplá. Protože toto většina lidí na Zemi nemá a my to tak často bereme jako samozřejmost, jako normální věci.

Kazatel BJB České Budějovice Jaroslav Hrůza o vděčnosti hovořil ve svém kázání - Díkůvzdání

Abychom mohli dobře pracovat, chodíme do škol, kde se učíme a připravujeme. V duchovních věcech je to stejné. Je potřeba se připravit. Ale jen studovat nestačí. Dokonce ani se učit od starších a zkušenějších nestačí. Je totiž nutné nechat se při tom všem učit a vést samotným Pánem Bohem, který ví, co můžeme a s čím pro nás počítá. O tom hovořil ve svém kázání starší sboru Pavel Smilek - Připravit ke službě.

Tak jako malé dítě vyroste v dospělého člověka, jako stromek doroste ve velký strom, který vrhá stín a dává ovoce, tak i člověk má duchovně zrát a nést plody.
Na text z 1. listu Korintským 3,6-7 kázal Pavel Coufal; poslechněte si jeho slovo o duchovním růstu - Pomáhat k duchovnímu růstu. Řeč je také o tom, jak se projevuje duchovní nedospělost, a jak z ní můžeme vyrůst a dostane se i na toto prohlášení z katechismu Jana Karafiáta: „Mým jediným potěšením v životě i smrti je, že nejsem sám svůj, ale svého věrného Spasitele Ježíše Krista, který svou drahou krví za všechny mé hříchy dokonale zaplatil, mne z moci ďáblovy vykoupil a tak mě ochraňuje, že bez vůle Boží ani vlásek mi z hlavy nemůže spadnout, ale všechno mi musí napomáhat ke spasení.“

Když se člověk rozhodne vzít Boží dobrou zprávu vážně a přijme Pána Ježíše jako svého Pána a Spasitele, tzv. se znovuzrodí. Je tedy takové duchovní "miminko". Církev a křesťané jsou tedy ti, kdo by se měli o taková miminka postarat. Ale! Každé společenství, a tedy i církev, je v nebezpečí, že se časem začne uzavírat samo do sebe.

Zdeněk Pokorný se zamýšlel ve svém kázání nad fungováním církve jako duchovní rodiny - Přijímat lidi do milující Boží rodiny.

Smyslem našeho života je milovat Boha - celou svou myslí, silou, celým srdcem. Ale nejen to. Lásku Boží, kterou jsme poznali, máme ukazovat dál lidem kolem sebe, přivádět je ke Kristu. Jak to ale dělat?

Kdy přicházejí lidé ke Kristu, o tom káže Pavel Coufal na základě textu z první kapitoly Janova evangelia (Jan 1:43-51) - Přivádět lidi ke Kristu.