Být solí země a světlem světa. To je téma tohoto kázání. Ale co to znamená být solí? Znamená to tu ostrou chuť, když olízneme prst „namočený“ předtím do nádobky, abychom zjistili, jestli jsou ty bílé krystalky cukr nebo sůl? Nebo místa, kde nic neroste, protože jsou slaná?
O tom všem Ježíš asi nemluvil. Ano, chuť čisté kuchyňské soli je ostrá. Pokud se dostane do rány, opravdu hodně to bolí. Ale protože je ostrá, je špatná? Protože existují soliska, kde je půda a voda slaná, jsou ta místa mrtvá? Naopak, na takových místech se dá najít život, který jinde nenajdete a který si musel vybojovávat své místo na slunci.

O tom jak „solit“ a „svítit“ podle Božích měřítek mluvil ve svém kázání Pavel Coufal. Poslechněte si jeho záznam zde - Jste pro svět nepostradatelní?

Pokoj je na světě vzácná komodita. Slyšíme o válkách, stávkách, lidé po sobě i v rozvinutých zemích střílejí. Takhle pokoj rozhodně nevypadá. Ale i kdyby se toto všechno nedělo, znamená to, že by byl na světě pokoj?
Všimli jste si, že v tom verši je sloveso „tvořit“ a ne „zachovávat“? Znamená to úsilí, rozhodnutí a námahu. Být tvůrcem pokoje je úkol pro každého z nás. Ale nutno říct, že pokoje se nedosahuje změnou okolností, tedy např. že o něčem nebudeme mluvit. Ale na druhou stranu je někdy změna okolností prostorem k nabrání sil.

Jak být moudrým a hledat a aktivně vytvářet pokoj? To je téma, o kterém ve svém kázání mluvil Tomáš Kratochvíl a jeho záznam je k poslechu zde - Požehnaní ti, kdo tvoří pokoj.

Hosty posledního, čtvrté únorové setkání iniciativy NaProTi z cyklu Kde pohádky končí, manželství začíná aneb Čtyřikrát o manželství byli manželé Martina a Jiřinka „Gina“ Čunkovi. V jejich příběhu jsme se dotkli tématu druhého manželství i pěstounské péče.
Oba si každý před lety prošli bolestivým rozvodem a dlouhým obdobím samoty. Vzali se několik let nazpět a mimo jiné fungují jako pěstounští rodiče.

Pokud jste nemohli přijít na setkání do Dvorního divadla, můžete si poslechnout záznam jejich povídání.

Třetí setkání iniciativy NaProTi z cyklu Kde pohádky končí, manželství začíná aneb Čtyřikrát o manželství bylo zaměřeno na to, jak ustát velké tlaky a bolestivé ztráty. Hosty byli manželé Viktorinovi, kteří povídali o svých zkušenostech s podnikáním a o tom, jak museli zvládnout smrt malé dcerky.

Pokud jste nemohli přijít do Dvorního divadla, poslechněte si aspoň záznam jejich povídání.

Tématem druhého setkání iniciativy NaProTi z cyklu Kde pohádky končí, manželství začíná aneb Čtyřikrát o manželství bylo povídání o různých obdobích, která se ve vztazích objevují a tom že jsou často velmi podobná těm ročním - ať už je to krásné zamilované jaro nebo naopak chladná zima.
Večerem provázeli manželé Jakub a Karolína Limrovi z Křesťanského společenství Mozaika v Hradci Králové a hovořili o tom, jak ustát změny v manželství, aby na nich manželství neztroskotalo.

Inspirativní setkání jsme nahráli a pokud jste nemohli přijít, můžete si poslechnout aspoň záznam.

Lidé, kteří usilují o spravedlnost, bývají v tomto světě terčem lidské nenávisti. Lidská srdce jsou tak pokřivená, že totiž toužíme po výhodách pro sebe a to bereme jako spravedlnost. Ale spravedlnost je spravedlností proto, že není subjektivní. Nejedná se totiž o spravedlnost v lidském právním pojetí, ale o Boží pohled.
Spravedliví lidé proto často zažívají pronásledování, které ale není projevem minutí se Boží vůle a Jeho hněvu. Ale naopak to znamená, že jdou po správné cestě a také jim patří místo v Božím království.

Kázání Pavla Coufala o tom, že být spravedlivý podle Božích měřítek má smysl, je k poslechu zde - Požehnaní ti, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost.

V dalším z Ježíšových blahoslavenství se mluví o čistém srdci. Naše společnost spojuje srdce hlavně s city. Ale Židé jej považovali za symbol „vnitřního člověka“, rozumu a vůle. Symbolizuje skutečnou povahu. Je tedy základem pro naše postoje.

Pavel Coufal ve svém kázání hovořil o tom, že jedině lidé s čistým srdcem se mohou setkat s tím největším a nejbližším, s našim Pánem Bohem. Záznam je k poslechu na obvyklém místě - Požehnaní ti, kdo mají čisté srdce.

Řeč se v průběhu let vyvíjí. To je známý fakt. Často se v souvislosti s tím i mění obsah slov a pojmů. Dobrým příkladem je slovo „láska“. Dobře je známe, často je i třeba používáme. Ale známe jejich obsah, tedy pravý obsah?

V kázání na biblické hodině se Pavel Coufal věnoval dalšímu takovému možná v současné době opomíjenému. Je jím „milosrdenství“. Pokud jste nemohli na biblické hodině být, záznam si můžete poslechnout zde - Požehnaní milosrdní.

Když se někdy rozhledneme kolem sebe, jdou z toho všeho na nás chmury. Ale přeze všechno nás nic nemá odvést od toho, abychom toužili (anebo biblicky řečeno hladověli a žíznili) po spravedlnosti. Ne ji brali do svých rukou, ale toužili po ní, usilovali o ni a sami dělali všechno pro to, abychom byli v Božích očích spravedliví. Takoví lidé totiž mají biblické zaslíbení, že budou také nasyceni.

O tom, co to vlastně znamená, když Bůh chce, abychom byli spravedliví, hovořil ve svém nedělním kázání Pavel Smilek a záznam je na obvyklém místě - Požehnaní, kdo touží po spravedlnosti.

Tichost se dnes moc nenosí. Známí jsou spíše ti, kteří mají silný hlas, používají velká (a někdy prázdná) slova a (skoro) na všechno mají názor. Přesto Ježíš Kristus vyzdvihuje právě tiché - a říká že jsou blahoslavení a dostanou za dědictví zemi (Mt 5:5). Co si pod tím představit a jak tomu rozumět? O tom ve svém nedělním kázání hovořil Zdenek Pokorný. Záznam je k poslechu zde - Požehnaní tiší.