Shrnutí jednotlivých etap návratu z babylona, a zdůraznění toho nejdůležitějšího z čtvrtečních kázání. Na závěr krátký přehled ostatních klíčových exilů a návratů, které definovaly vývoj izraelského národa v dějinách.

Kniha Nehemjáš zaznamenává třetí návrat z exilu a v Písmu vyčnívá jako hluboce osobní deník. V něm Nehemjáš opouští palác v Šúšanu, protože mu puká srdce pro zničený domov. Nesledujeme neohroženého hrdinu, ale člověka, který obnově národa obětoval své pohodlí, práva i bezpečí. Největší drama však přichází na konci. Hradby stojí, ale lidé zapomínají na sliby a Nehemjášovo úsilí jako by ztrácelo smysl. Svůj deník proto zavírá povzdechem: „Pamatuj na mne, můj Bože, k mému dobru.“ Je to příběh o tom, že i když lidé zapomenou, to jediné, na čem záleží, je vědomí, že Bůh nezapomíná.

Pohled do druhé poloviny knihy Ezdráše nám ukazuje na pozadí druhé vlny návratu židovského lidu z babylonského/perského zajetí. Jaký byl smysl návratu zaznamenaného v jednoduchém příběhu kapitol 7-10 knihy Ezdráše. A co to pro nás znamená dnes?

Jak vypadala první vlna návratu židovského národa z babylonského zajetí podle prvních šesti kapitol starozákonní knihy Ezdráš?

Co se stalo, že byl Izrael svoboden se vrátit zpět do země zaslíbené a jaké události předcházely také ostatním návratům? Napříč všemi těmi návraty lze vidět Boží zásah do dějin a milost, kterou projevuje skrze pohanské krále a vladaře.