Každý den necháváme kolem sebe stopy našeho jednání. Vzniká tím série zkušeností a dojmů, které tvoří naši pověst. Jaká je? Doma, mezi sousedy, v práci, v církvi. A jaké stopy zanecháváme jako sbor v myslích návštěvníků a v okolní společnosti? Jsou to stopy dobré pověsti?

Společné zamyšlení nad Lukášem 10 o cestě k zatvrzelému srdci, překážkách v milosrdenství, ale i o svobodě a hranicích, které nás chrání před nechtěným zotročením.

S čistotou se někdy nadělají strašné cavyky a asi nebudu sám, kdo se značnou nelibostí vzpomíná na roušky, dezinfekce a PCR testy z covidového období. Jenže základní čistota je skutečně velmi důležitá: dlouhodobě neřešená špína nejen páchne a není pěkná na pohled, ale také se v ní množí různé nemoci, paraziti a vůbec kdeco nepěkného. A věřte nevěřte, se špínou v duši to je v lecčem velmi podobné.

Jak přemýšlet o všem, co je spravedlivé? Tak zní výzva apoštola Pavla v listu Filipským (4,8). Co to znamená v praxi, uvidíme na příběhu Davidova „setkání“ s králem Saulem v jeskyni (1. Samuelova 24).

„Přemýšlejte o všem, co je čestné.“ Tak zní výzva apoštola Pavla v listu Filipským. Co to znamená v každodenním životě? Inspiraci budeme hledat v příběhu Josefa z Genesis 39.

Kde najít pravdu? Nevěř všemu, co slyšíš.