Jak zcela prakticky vítězit v duchovním boji s našim protivníkem ďáblem, navzdory naší slabosti. Přijďte se společně ohlédnout za tím, co už víme, a připomenout si pravdu o našem vítězství v Kristu.

Jaké mají být vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci? Je možné aplikovat rady staré 2000 let i dnes?

Srdečně vás zveme na amatérskou talkshow dvou celkem mladých tatínků. A o čempak? Inu, třeba o tom, jak zacházet se svými maličkými či drzými puberťáky, abychom je zbytečně nevytáčeli. Ale taky o tom, jak by se měly děti chovat ke svým rodičům. Protože věřte, nevěřte, i my jsme kdysi byli děti a ještě si z toho leccos pamatujeme.

Na to, kolik bylo o manželství napsáno stohů moudrých knih, je v tomhle ohledu samotná Bible poněkud skoupá na slovo. Přesto, nebo možná právě proto bych ji chtěl doporučit vaší pozornosti. Jde totiž o naprosté základy – základní povinnosti, které se nevyplácí zanedbat, a základní potřeby, jež je třeba naplnit.

Jak je možné být v dnešní pohnuté době neustále vděčný?

Čím svůj život plníme, se odráží na způsobu života, který žijeme. Text, kterým se budeme zabývat, mluví o dvou způsobech, jak můžeme plnit život. Jeden vede k chvalozpěvu a radosti, druhý k prostopášnosti. Čím a jak se plnit, aby z našeho nitra zněly chvály?

Člověk byl stvořený k životu s Bohem. Co to znamená? Jak mám prakticky "žít s Bohem?" Apoštol Pavel nám v dopisu Efeským zanechal několik pokynů jak se svým životem máme před Bohem moudře nakládat.

Člověk by ideálně v noci, kdy je tma, měl spát a přes den, kdy je světlo, být aktivní a žít naplno. Biblický text, který budeme probírat používá obraz tmy a světla k tomu, aby poukázal na duchovní realitu ve které žije každý člověk bez rozdílu. Jsme povolání žít ve světle, kde jsou věci jasně viditelné. Naopak ve tmě, bez světla, nevíme kam jdeme a konec naší životní cesty může být velice nepříjemným překvapením.

Přijde křesťan v životě o něco důležitého, když bude usilovat o mravní čistotu? Nebo naopak mnoho získá?

Co to znamená zarmucovat Ducha svatého? Proč je tak důležité zanechání nespravedlnosti a napodobování Krista v jeho laskavosti a odpuštění? Chovat v sobě negativní emoce vůči lidem nebo okolnostem, které nám způsobily bolest, se zdá být poměrně neškodné. K čemu nás povede dnešní oddíl?

Ať se nám to líbí nebo ne, duchovní dospívání je neodmyslitelně spojeno se zapojením do místního společenství církve. Právě tam dorůstáme pravdivosti v lásce, právě tam máme jedinečnou příležitost podílet se na společné službě evangelia.

Církev je v Novém zákoně přirovnávána k tělu, které je tvořeno duchovně nově narozenými křesťany a hlavou je Pán Ježíš. Jak je možné, aby toto tělo - církev zdravě rostlo a co pro to můžeme udělat my, v našem sboru? Apoštol Pavel se nad tím zamýšlí v listu Efezským 4,7-13.

Apoštol Pavel nám připomíná, že v církvi nejde o jednu organizaci. V Kristu jsme povoláni k jednotě, která se vymyká kulturním očekáváním, a svědčí o Boží moci a milosti. Co tato jednota v Duchu znamená a proč na ní záleží?

Poté, co se Pavel v listu Efezským 3 modlil za své čtenáře, začal chválit dokonalého a mocného Boha, který vyslyší naše prosby. Naše chvály je třeba zakládat na chápání Boha jako Stvořitele, jak se nám zjevuje v Bibli. Jak u Boha hledat milost a moc, a žít tak, abychom mu přinášeli chválu?

Klečíš někdy při modlitbě nebo je to pro tebe příliš nekomfortní? Co tímto postojem dáváme Bohu najevo? Možná se častěji modlíme za své potřeby a touhy, než za druhé lidi. Ale co kdybychom Boha prosili za to, aby naplnil druhé lidi svojí láskou a Ježíš se zabydlel v jejich srdci?

Evangelium o Ježíši Kristu není hádanka, kterou lze vyřešit lidskou dedukcí nebo rozumem, ale zázrak, který lze poznat pouze životodárným působením Ducha svatého.

Nepokoj je důsledkem rozdělení. Pokoj je tam, kde je jednota. Pokoj je tam, kde prožíváme přijetí a bezpečí. Co dnes prožívá každý z nás? O čem svědčí napětí ve společnosti, rodinách, církvi? Pojďme společně hledat v Bibli zdroj pokoje i důvody rozdělení a nepřijetí v církvi 1. století i dnes. Můžeme získat pokoj nezávislý na okolnostech?

Ten nejlepší lékař podává nejen pravdivou diagnózu, ale i návod pro všechny nakažené. Skrze svého apoštola i skrze výklad ve čtvrtek večer.

Chtěli byste mít "osvícený vnitřní zrak"? "Rozumět všem tajemstvím a obsáhnout všechno poznání," jak tuhle psal apoštol Pavel? Nu, tak to vám bohužel nepomůžu. Takhle bombastické věci nám tady Bible rozhodně neslibuje. Ale stejně je lepší aspoň něco vidět, než být dočista slepý – a pro duchovní zrak srdce to možná platí ještě víc než pro ten tělesný. Zvlášť když se stmívá.

Při psaní Pavlova dopisu do Efezu chtěl autor vysvětlit, jak to, že jsme v Kristu, ovlivňuje každodenní život věřícího člověka. Duch svatý nás vede a posiluje k životu pro Boží slávu.

Vděčnost projevujeme vůči svému dárci. Můžeme být vděční za mnoho věcí, no né stále je vidíme. V textu, který budeme probírat ve čtvrtek je ukryto tolik požehnání od Boha směrem k nám lidem, které nás samo o sobě přemáhá ke „smršti díků“.

Efezským a povzbuzení k tomu, aby jeho základní pravdy změnily náš život. Stojí za to stát se tím, kým jsem v Kristu.