Když Bůh někoho zachrání, přijímá ho do své rodiny, bez ohledu na jeho/její postavení. Duch svatý v každém křesťanovi působí. Když církev funguje jako rodina, přináší to slávu Bohu a růst a povzbuzení každému členu.

Ježíš řekl: "Odejdu-li však, pošlu ho k vám." Myslel tím Ducha svatého. Jaké místo má Duch svatý v mém životě? Jak můžu vědět, že ho mám, kde je a jak se má Jeho moc projevovat prakticky?

Známé verše z konce Matoušova evangelia jsou tzv. Velkým posláním pro všechny následovníky Pána Ježíše Krista. K čemu nás vlastně vede Ježíš v našich obyčejných životech, když nám dává tak neobyčejné poslání.

Tato biblická pasáž rozvíjí čtvrté přikázání. Hospodin nám přikazuje, abychom dodržovali sobotu, den odpočinku po šesti dnech práce – den, kdy se máme občerstvit. V centru odpočinku je výzva, abychom pamatovali: „a pamatuj“ (Dt 5,15). Sobota a paměť spolu hluboce souvisejí, ale jak a proč?

Má dodržování dne odpočinku dnes smysl? Obchodníci by kvůli zisku rádi prodávali 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Necháme se ovlivnit tímto smýšlením? Je ve svěcení soboty zakódován nějaký hlubší smysl?

Novoroční kázání na verš sboru pro rok 2022 zní: “Uslyšíte-li dnes jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce...” Tuto výzvu najdeme v Bibli ve Staré i Nové smlouvě. Najdeme pro ni místo i v našem srdci?