Žalmy ukazují, že i Boží lidé čelí těžkostem, samotě a pochybnostem. David se ocitá na útěku, obklopen nepřáteli i vlastní slabostí. Nezastírá bolest, ale obrací ji v modlitbu – vylévá srdce před Hospodinem, který se stává jeho štítem, útočištěm a nadějí. I uprostřed tmy se rodí chvála a důvěra, že Bůh má poslední slovo. Tyto žalmy nás učí, že skutečná víra není útěk od zápasu, ale nalezení Boží přítomnosti právě uprostřed něj.
Účelem písní je vyjádřit myšlenky, pocity a nálady pomocí hudby a textu. Žalmista David napsal mnoho žalmů jako píseň pro Stvořitele. Co ho k tomu vedlo? Co je tak úžasného na stvořiteli, že je hoden, aby se o něm zpívalo v písních?
Co dokáže změnit lidskou povahu? Tuhle filozofickou otázku si klade jistá, dnes už celkem prastará počítačová hra a jedna z odpovědí zní: lítost. Jenže jestli jste někdy podobně jako žalmista něčeho upřímně litovali, tak víte, že na lítosti není vůbec nic filozofického. Spíš ji provází bolest, zármutek a žal nad tím, co se stalo a už se nedá odestát. U lítosti nad vlastními činy také až zázračná úleva, jako když konečně praskne naběhlý vřed – a spousta otázek týkajících se důvěry: Budou mi ještě někdy druzí věřit? A komu teď můžu věřit já?
Je Bůh pro nás pouze vzdáleným hybatelem vesmíru nebo někým blízkým, kdo nám chybí když není po našem boku? Je pro nás kontrolorem našich výkonů nebo životodárným zdrojem síly, radosti a pokoje?
Nehemiáš 2,11–20 ukazuje, jak položit pevné základy pro společné dílo – skrze tichou přípravu, realistické pojmenování problému a víru v Boží vedení. Nehemiáš oslovuje lidi s vizí, která je pravdivá, sdílená a nadějná, a povzbuzuje je svědectvím o Božím působení. I přes výsměch nepřátel se lidé vzchopí k dobrému dílu, protože vědí, že Bůh jedná.
Žalmy 1 a 2 otevírají dveře do Knihy žalmů. Ukazují dvě cesty – cestu požehnaného člověka a cestu svévolníků – a zároveň odhalují vládu Božího Pomazaného nad světem. Kdo je tím Králem? A jak žít pod jeho vládou? Odpověď nacházíme v těchto dvou žalmech, které spojují každodenní život s věčnou Boží vládou.