Modlitba Páně je notoricky známá a její druhou částí se ve svém kázání zabýval Zdeněk Pokorný. Jeho záznam je k poslechu zde - Modlím se za sebe i za ostatní lidi.

Abychom si mohli odpovědět na otázku, „k čemu je mi církev“ musíme nejdříve položit otázku „co je to církev“.
Odpovědi na obě otázky hledal ve svém kázání Čeněk Jersák. Jeho záznam si můžete poslechnout zde - K čemu je mi vlastně církev?.

Kudy vede cesta k Bohu? Jak se dostat do Jeho blízkosti? I tyto otázky zkoumá kázání Pavla Coufala, zaměřené na první část modlitby Otče náš - Modlím se kvůli Bohu, ne kvůli sobě.

Strach je emoce, kterou nám Pán Bůh dal, abychom si uvědomovali nebezpečí. Je potřeba si ho uvědomovat a počítat s ním. Ale nechat se strachem ochromit je špatné. Když někdo páchá zlo, musí se bát. Ale s Pánem Bohem nemusíme. Dokonce nemáme! Máme strach překonávat.

Poslechněte si záznam kázání Marka Žitného - Kdy se nemusíme bát zla.

Izraelci byli pošetilí, když si mysleli, že je Bůh chce na poušti zahubit. Kdyby to chtěl udělat, mohl to udělat mnohem jednodušeji. Prokázal svou moc na Egyptském lidu. Putování Izraele do zaslíbené země je naopak příběhem Boží lásky.
Ale zdravá láska není slepá. A touží po tom, aby byla opětovaná.

Rasťo Kvasňovský ukazoval na příběhu Izraele, co znamená milovat celým srdcem - Co znamená milovat jediného Boha?.

Křesťané jsou povoláni k tomu, aby zvěstovali po celém světě dobrou zprávu o spasení. A to různými způsoby.
Co dělaly a prožívaly Bára a Veronika na misijních cestách si můžete poslechnout v záznamu jejich vyprávění zde - Vyprávění z misie.

Letošní červenec strávili Pája a Palo na misijní cestě v jihozápadní části Ugandy, kde pomáhali ve škole a místním sirotčinci. Pokud jste nemohli být na biblické hodině, kde o povídali o svých zkušenostech, můžete si je poslechnout aspoň ze záznamu - Naše zkušenosti z misie v Ugandě.

Pyšný člověk se nemůže postavit před Pána Boha. Jen pokorné srdce si uvědomuje, co dostává a je vděčné.
Izrael, lid tvrdé šíje, neplánovaně musel chodit 40 let pouští a poznávali Pána Boha.

I my jsme občas vyvedeni na „poušť“. Pán Bůh nás tím paradoxně zachraňuje před pohodlnou cestou do zahynutí. A tak můžeme být i za poušť a útrapy vděční - A buďte stále vděční.

Izrael, a obětí Pána Ježíše Krista, jsme zvláštní Boží vlastnictví. Čím to je? Je nás snad hodně? Jsme snad bohatí, jsme celebrity? Nebo nám snad svět naslouchá?
Jsme ve světě a přesto nejsme ze světa. O tom ve svém kázání mluvil Vilém Kuběna - Uprostřed světa a přesto ne ve světě.

Představte si, že dáte na mísu krásné čerstvé ovoce k ovoci, které tam už nějakou dobu je. A nevšimnete si, že tam někde vespod je dokonce nějaké plesnivé. Co myslíte? Jak to dopadne?

Podobné je to i s námi. Nedělejme si iluze. Poslechněte si inspirativní kázání Zdeňka Pokorného o tom, že je potřeba radikálně skoncovat s tím, s čím je nutné skoncovat - Zničte všechny modly.