on Posted in Kázání.

Když se člověk rozhodne vzít Boží dobrou zprávu vážně a přijme Pána Ježíše jako svého Pána a Spasitele, tzv. se znovuzrodí. Je tedy takové duchovní "miminko". Církev a křesťané jsou tedy ti, kdo by se měli o taková miminka postarat. Ale! Každé společenství, a tedy i církev, je v nebezpečí, že se časem začne uzavírat samo do sebe.

Zdeněk Pokorný se zamýšlel ve svém kázání nad fungováním církve jako duchovní rodiny - Přijímat lidi do milující Boží rodiny.

on Posted in Kázání.

Je vůbec v dnešní době ještě možné předat dnešním lidem dobrou zprávu evangelia? A pokud ano, tak jak? To jsou otázky, na které každý, kdo to s Bohem myslí vážně, dříve nebo později narazí.

O své zkušenosti se sdílením evangelia se v rámci biblické hodiny hovořil Jan Heřmanský, ředitel organizace HledamBoha.cz - Jak mohu předat dobrou zprávu evangelia dnešním lidem?

on Posted in Kázání.

Jak mohu cele milovat Boha, prakticky? Tato otázka, která pocity nebo pouhé ideje uvádí do denní reality. Stačí k tomu, abychom milovali Pána Boha „jen“ dodržovat jeho přikázání? To je otázka, kterou si kladl ve svém kázání Zdeněk Pokorný. A také přidal, jestli jsme schopni milovat jej víc než on miluje nás citací bratra Kristoslava Smilka: „Pokud bychom chtěli s Pánem Bohem závodit v tom, kdo komu projeví víc lásky, tak Pán Bůh vždycky vyhraje.“

Jak tedy milovat prakticky, to je oč tu běží - Jak mohu cele milovat Boha, prakticky?

on Posted in Kázání.

Někdy se to zdá jako cliché, ale ať se nám to líbí nebo ne, jsme v boji. V duchovním boji. Každý boj má své prostředky a rozhodně není snadný. Dobrou zprávou je, že jsme na vítězné straně. Ale neznamená to, že v životě už nebudeme muset bojovat. Právě naopak.

Jak bojoval Izrael při své cestě do zaslíbené země a že to hlavně duchovní boj, o tom mluvil ve svém kázání Pavel Kohl - Vítězství v duchovním zápase.

on Posted in Kázání.

Jaký je Bůh, co o nás ví? Je to Bůh, který si podle nálady něco usmyslí a udělá a nebo je to milující Otec? Izraelci se sice Boha báli kvůli zázrakům, které viděli, ale rychle zapomínali. Jestli je ale Bůh milující Otec, tak přece ví, co potřebujeme! Otázka je, jestli jsme jako Izraelci na poušti nebo opravdu věříme Bohu, že je takový, jak o něm čteme v Bibli.
Ve čtvrteční kázání o to mluvil Steven Folker - Bůh dobře ví, co potřebuješ.

on Posted in Kázání.

Když se vydáme do Božích rukou, je jisté, že nás Pán Bůh povede. A dost často místy, která bychom si nevybrali a o kterých bychom si za normálních okolností mysleli, že tohle přece nemůžeme zvládnout. A je to pravda. Sami bychom to opravdu nezvládli. Na nás je jen mít odvahu mu uvěřit, protože On je dost silný, aby nás provedl vším.

Marek Žitný ve svém kázání hovořil o tom, jak se Izrael vydal pod Božím vedením na pouť do zaslíbené země. I pro nás jejich příběh může být inspirací - Když Bůh před tebou rozdělí moře.

on Posted in Kázání.

Smyslem našeho života je milovat Boha - celou svou myslí, silou, celým srdcem. Ale nejen to. Lásku Boží, kterou jsme poznali, máme ukazovat dál lidem kolem sebe, přivádět je ke Kristu. Jak to ale dělat?

Kdy přicházejí lidé ke Kristu, o tom káže Pavel Coufal na základě textu z první kapitoly Janova evangelia (Jan 1:43-51) - Přivádět lidi ke Kristu.

on Posted in Kázání.

Když Pán Ježíš odcházel do nebe k Otci, poslal nás ke všem národům. Je to v podstatě příkaz. Ale proč jej vlastně uskutečňovat? Ze strachu? Nebo z lásky? A z lásky ke komu? K lidem nebo k Bohu?

Spousta otázek a Pavel Coufal na ně ve svém kázání hledal odpovědi - Milovat Boha celým srdcem.

on Posted in Kázání.

Jsou doby, kdy je nám dobře. Všechno nebo aspoň většina se daří. Ale jak se říká, není vždycky posvícení a tak je úplně normální, že se nám nemusí dařit. Že dokonce mohou přijít nemoci nebo útisk.
Když je dobře, je nám do zpěvu. Ale co když přijdou časy těžké? Je s námi ještě Bůh?

O tom jak na tom byli Izraelci při putování do zaslíbené země a co si z jejich postojů můžeme vzít my přemýšlel ve svém kázání Čeněk Jersák - Je mezi námi Bůh, nebo ne?.

on Posted in Kázání.

My Češi máme sklon k reptání. Málokdy jsme spokojení. A je to možná tím, že jsme málo vděční. Bereme věci a situace jako samozřejmost. Pak nemůžeme mít radost.
I Izraelci po svém odchodu z Egypta byli v obdobné situaci - jakmile se objevily nějaké potíže, okamžitě začali reptat.
Co si z jejich příběhu můžeme vzít pro náš život, o tom ve svém nedělním kázání mluvil Pavel Coufal - Na čem stojí naše radost?.

on Posted in Kázání.

Mnozí ještě nepoznali a nepřijali, že největší požehnání se skrývá často tam, kde je nejméně očekáváno.
K Božím cílům dospěje jen život řízený Bohem. Nechejme se vést sloupem oblakovým ve dne a ohnivým v noci, a také výkladem staršího sboru Pavla Smilka chvílemi, kdy Izraelité vycházejí z Egypta. Připomeňme si, že Pán Bůh nás často vede cestami, kterými nerozumíme, ale na kterých Bůh bojuje za nás a my mlčky přihlížíme. Bůh určuje cestu, tak se neboj