Historie

Do roku 2021

Historie

Předchůdci baptistů byli anabaptisté, kteří jsou nazýváni radikálním křídlem světové reformace. Anabaptisté utíkali v 16. století před pronásledováním a vyhlazováním ze Švýcarska přes Německo na jižní Moravu. Pro zcela mimořádnou náboženskou svobodu, která na Moravě v této době panovala, se zde mohli usadit. Zakládali zde „bratrské dvory“. Byly to komunity o 50 až 60 rodinách. Jsou známi pod názvem Habáni. Dosahovali vysoké úrovně v různých řemeslech, např. hrnčířství (habánská keramika), vinařství, lékařství apod. Byla to společenství, vedená v duchu učení Písma sv. Jejich celkový počet dosahoval na Moravě až 50 000. Po bitvě na Bílé hoře museli i Habáni opustit Moravu a historická kontinuita s anabaptisty byla na našem území přerušena.

První baptistický sbor v Evropě byl založen roku 1609 v Amsterodamu anglickými křesťany, které vedli bratři John Smyth a Thomas Helwys. Thomas Helwys se roku 1611 vrátil zpět do Anglie a založil tam baptistický sbor. Velmi se angažoval v oblasti náboženské svobody, náboženské tolerance a svobody vyznání. Publikoval články na toto téma, byl za to vězněn a nakonec ve vězení r. 1616 zemřel.

Z Anglie se přeneslo baptistické hnutí do severní Ameriky, kde mělo v podmínkách svobody lepší předpoklady k růstu.

V první polovině 19. století se setkáváme s americkými baptistickými misionáři v Německu. První baptistický sbor v Německu byl založen roku 1834 v Hamburku. Významnou osobností i v evropském kontextu byl Jan Gerhard Oncken. Jeho heslem bylo: „Každý baptista je misionářem“. Velkým misijním nadšením se prostřednictvím amerických a německých misijních pracovníků šířilo evangelium do dalších zemí Evropy.

Na našem území začaly vznikat baptistické sbory ve druhé polovině 19. století. Na Broumovsku začala misijní práce mezi německým obyvatelstvem roku 1858. První český baptistický sbor byl založen roku 1885 (dnešní Sbor Bratrské jednoty baptistů v Praze 3). Druhým českým baptistickým sborem se stal sbor v Brně, který byl založen 5 křesťany dne 13. března 1898.

Při svém vzniku v roce 1898 sbor přijal tyto zásady:

  1. přijímat do církve jen duchovně znovuzrozené
  2. konat křest jen dle způsobu apoštolského,
  3. konat kázeň dle způsobu apoštolského,
  4. ze všech sil se účastnit misie,
  5. neuznávat hodnosti v církvi větší než hodnosti bratrské,
  6. rozvíjet srdečnou lásku, a to zvláště lásku bratrskou k domácím víry a lásku ke všem lidem.

Misijní práce se z Brna šířila na mnoho míst Moravy, zejména na Vsetínsko; tam také byla založena první brněnská kazatelská stanice. Sbor se nejprve scházel v bytě kazatele Čapka. V  následujících letech se sbor několikrát stěhoval, vždy do větších místností. Shromáždění byla hojně navštěvována. Společenství tvořili především mladí lidé, toužící po duchovním i jiném vzdělání. Proto byly pořádány také kurzy krasopisu, účetnictví, korespondence a jazykové kurzy.

V roce 1906 sbor zakoupil činžovní dům na nynější Smetanově ulici č. 20. V roce 1911 zde byla otevřena první modlitebna, nazvaná „Husova dvorana“, s kapacitou asi 150 sedících.

Kazatel Čapek již nestačil na rozrůstající se práci, a proto pozval z Chicaga svého přítele, kazatele Václava Králička, který se roku 1912 přistěhoval do Brna. I za jeho působení sbor stále rostl. Modlitebna bývala často přeplněná 300 i 400 přítomnými. Na mnoha místech v okolí Brna se konaly veřejné náboženské přednášky, při kterých mládež rozdávala traktáty, časopisy a nabízela Bible. Sborová práce zahrnovala různé oblasti – činnost mládeže, sester, Nedělní školu pro děti, tamburáš, pěvecký sbor či abstinentské hnutí.

V předválečném období prošel sbor vnitřním zápasem o čistotu evangelia, na jehož konci byl Norbert Čapek zbaven služby a v r. 1914 odcestoval do Spojených států. Po návratu založil Pražskou obec svobodného bratrství, nynější Československou společnost unitářů. Sbor si zvolil za kazatele Otakara Friče, který před tím působil jako misionář 6 let v Kamerunu. Po vypuknutí první světové války byl sbor opět oslaben, protože někteří bratři museli odejít do války. Několikrát byla modlitebna z různých důvodů policejně uzavřena a sbor se scházel v některém bytě. Až koncem roku 1916 byla definitivně obnovena shromáždění v modlitebně.

Po I. světové válce

Po skončení války nastává nové období života sboru. Změněné politické poměry umožnily nové formy služby. Pravidelná shromáždění se konala také v Králově Poli, Maloměřicích a v cihelně na Starém Brně. V r. 1920 založil kazatel Frič s manželkou československou diakonii „Tabita“. V těžkých hospodářských poměrech zahájil s pomocí amerických baptistů sociální a duchovní práci mezi žebráky.

V r. 1921 začal br. Josef Dvořák misijní práci v Lipové na Prostějovsku, kde v r. 1925 vznikl samostatný sbor (později se sbor začlenil do Českobratrské církve evangelické). Misijním působením kazatele Čermáka vznikl r. 1925 sbor ve Velké Bíteši. Vznikl sbor v Husovicích, jehož kazatelem se stal František Dostál. V roce 1922 se Fr. Dostál ujal práce v Židenicích, kde působil do roku 1923 a potom odešel do Jednoty českobratrské (dnes Církev bratrská). Do Husovic nastoupil kazatel Otakar Frič.

V roce 1927 se ujal práce v brněnském sboru po br. Macháčkovi br. kazatel Karel Jersák. V r. 1935 po něm nastoupil jeho bratr Jan Jersák, který zde působil 20 let. Bylo to období velkých politických zvratů, které měly dopad i na život ve sboru.

 

Od II. světové války po současnost

Celé období protektorátu bylo poznamenáno nacistickým útlakem. Sborový život se stáhl do prostoru modlitebny, protože shromažďování mimo již nebylo možné. Na policejní ředitelství musely být odevzdány některé knihy ze sborové knihovny. V r. 1943 byla zakázána činnost mládeže, ale mládež se scházela opatrně dál. Ke konci války postihla sbor smutná událost – byla vystřílena celá rodina Dvorských, rodiče a čtyři děti. Po osvobození se začal sborový život opět rozvíjet.

Politické změny po komunistickém převratu v únoru 1948 zasáhly i církev. Sborová činnost byla pod dohledem státní správy, kázat mohl jen kazatel a schválení laičtí kazatelé. Veškerý sborový život byl v tomto období přísně omezen na prostor modlitebny. I ve vlastních rodinách se vedl veliký zápas za mladou generaci, silně ovlivňovanou ateistickou výchovou ve škole či v zaměstnání.

V roce 1955 nastoupil do brněnského sboru kazatel Pavel Titěra. Jeho služba se vyznačovala misijním zájmem a snahou o širší ekumenické společenství. Duchovní práce zvláště s mládeží se postupně rozvíjela. Kazatel Pavel Titěra se stal předsedou tehdejší Oblastní rady BJB pro Čechy a Moravu. Působil také jako redaktor časopisu Rozsévač a vedoucí Dálkového teologického semináře. V brněnském sboru mu vydatně pomáhal bratr Kristoslav Smilek.

Druhý brněnský baptistický sbor v Husovicích vedl až do roku 1951 kazatel Otakar Frič. Po něm nastoupil mladý absolvent pražského semináře Rudolf Petr, který zde působil do roku 1955. Když sbor zůstal bez kazatele, administroval ho kazatel ze sboru na Smetanově 20. V roce 1962 byl sbor donucen odprodat svoji modlitebnu a shromáždění se dál konala v modlitebně Církve československé-husitské. Husovický sbor byl v roce 1974 administrativně zrušen. Členové sboru přešli do prvního sboru na Smetanově 20.

V letech 1971-73 zde byla provedena rozsáhlá adaptace modlitebny, sborového domu i podkrovní nadstavba, čímž sbor získal další vhodné prostory.

V roce 1978 sloužil ve sboru půl roku kazatel Vlastimil Pospíšil. V roce 1981 byl kazatel Dr. Pavel Titěra zvolen celostátním předsedou Ústřední rady BJB v ČSSR a do brněnského sboru nastoupil v r. 1982 kazatel Jan Pospíšil. V r. 1982 se ve sboru uskutečnila návštěva evangelizačního týmu amerického kazatele Billy Grahama. Kazatel Jan Pospíšil byl r. 1984 povolán do služby tajemníka BJB. V roce 1986 sbor zvolil za kazatele Milana Kerna. V 80. letech vzniklo misijním úsilím sboru společenství v Blansku, z kterého byl po roce 2000 ustanoven samostatný sbor. Kazatel Kern působil v Brně do roku 1997. Sbor opět zůstal 4 roky bez kazatele, v té době ho vedl laický kazatel Kristoslav Smilek. V letech 2001 – 2004 se kazatel Jan Pospíšil stal již podruhé kazatelem sboru.

V letech 2004 – 2006 provedl sbor rozsáhlou rekonstrukci stávající modlitebny, čímž získal nejen větší prostor pro bohoslužby, ale také další místnosti pro menší setkávání.

V roce 2005 nastoupil do služby ve sboru kazatel Pavel Coufal. Od roku 2009 se v Brně-Medlánkách začala s pomocí americké misionářky Glorie Ginn a rodiny Youngových rozvíjet misijní práce pod názvem „Projekt K12“ a v r. 2012 zde byla ustavena misijní stanice sboru s pravidelnými bohoslužbami a další činností. Mnoho let sbor rozvíjel duchovní práci mezi Romy, nejprve ve sborovém domě na Smetanově ul., později na Cejlu (pod o.s Odel Hin Drom). V roce 2014 začala nová spolupráce v této oblasti s Armádou spásy, která nabídla duchovní i sociální službu, a tak sbor předal službu mezi Romy Armádě spásy s tím, že i nadále pokračují dobré vzájemné vztahy. Kazatelská stanice v Hraběticích na Znojemsku, která vznikla v 50. letech z poválečných re-emigrantů, ukončila svoji činnost v roce 2014. Sbor má další stanici v Křídlech u Nového Města na Moravě.

Od roku 2017 začal sbor s pomocí misionářské rodiny Folkerových rozvíjet misijní aktivity v Brně-Bystrci, nyní pod názvem „Runway Bystrc“ v rekonstruované klubovně na Teyschlově ul.

Sbor vlastní chalupu v Pusté Rybné u Poličky, kde se konají dětské a dorostové tábory, pobyty mládeže a rodin a jiné akce. Chalupu je také možné pronajmout.

V červnu r. 2021 ukončil svoji službu kazatele sboru Pavel Coufal, který přešel do plnočasové služby předsedy Výkonného výboru BJB. Od září 2021 ve sboru slouží kazatel Petr Coufal.

 

Pokud chcete vědět víc o historii baptistů a anabaptistů:

Estep, W. R., Příběh křtěnců (Radikálové evropské reformace), BJB 1991

Procházka Jindřich, Obrazy z dějin baptistů, Praha 1939;

Sborník 100 let života víry

Historie sborů BJB v ČSR, Praha 1994

Zeman, Jarold K., Baptistické korene a identita, BJB na Slovensku

Baptisté v českých zemích 1885-2019, sborních příspěvků, vydala BJB v ČR

Copyright © 2022 Sbor Bratrské jednoty baptistů v Brně. Všechna práva vyhrazena.