Kdyby Ježíš žil v současnosti, asi by pro svá podobenství použil jiné příklady. V naší době by např. mohl použít podobenství o embryu – když je počato, je to jedna buňka, která je vidět jen pod mikroskopem. Ale za nějakou dobu se narodí nový člověk. Nejdřív je malý, ale roste až je z něj dospělý muž nebo žena.
Ježíš vždy mluví ke svým posluchačům tak, aby mu i malé dítě rozumělo. Proto mluví o hořčičném zrnu, o něčem, co každý zná. V jeho příběhu se jedná se o semeno brukve černé, která může dorůst až do výšky téměř 3m. A na něm Ježíš ve svém podobenství ukazoval, že něco tak malého, co se nám to může snadno vykutálet z ruky, může být v konečném důsledku velké. Něco, co můžeme považovat za nicotné, zbytečné, může být ve skutečnosti třeba velmi cenné.
Poslechněte si kázání Pavla Coufala o podobenstvích o hořčičném zrnu a kvasu – Vidím malé věci, věřím ve velké.