Když nás napomínají a kárají lidé, můžeme být jako hluší, neslyšet. Ale jak můžeme neposlouchat to, co nám říká ten, kteří všechno, i nás stvořil? Kdo s námi jedná s láskou a byl ochoten místo nás položit svůj život. Riskujeme tak svůj život!

Kazatel Pavel Coufal se zamýšlel ve svém kázaní nad tím, jak lehkomyslně nezahodit možnost záchrany. Záznam si můžete poslechnout zde - Pozor na lehkomyslnost.

V nedělním kázání Pavel Smilek ukázal, že vnější krása a cílevědomost není všechno a Pán Bůh má někdy jiná měřítka. Zároveň ale na rodině, která často stála na nedobrých základech, dokázal vystavět 12 kmenů Izraele a proměnit jejich tvrdá srdce. Záznam si poslechněte zde - Den matek.

Když jsme se stali Božími dětmi, Pán Bůh jako Otec nás vychovává. Kdyby nás nevychovával a nechal nás růst jako pláňky, byl by to vůbec náš Otec? Otci o nás jde a chce pro nás to nejlepší. Proto nás vychovává. Ale výchova, která za něco stojí, není vždy příjemná, někdy ji ani nechápeme a třeba to i bolí. Má však smysl.

Poslechněte si záznam kázání Pavla Coufala o Boží laskavé, přísné, milující a důsledné výchově - Milující Bůh tě vychovává.

Laciná víra nic nestojí. Je to prostředek k dosažení vlastních cílů, svévole zabalená do zbožných řečí.
Skutečná víra Bohu znamená plně se na něj spolehnout, i když okolnosti ukazují něco jiného. Taková víra stojí úplně všechno. Je statečná a něco unese. Kdo takto věří, je schopen vyjít ze svého bezpečí na cesty poslušného následování Pána Ježíše Krista i za cenu nejvyšší, protože taková víra vidí dál.

Záznam nedělního kázání kazatele Pavla Coufala o těch, kteří byli ochotni riskovat pro Boha, si poslechněte zde - Víra, která bojuje a vítězí.

V životě máme hranice, za které nechceme jít a riskovat. Nicméně každý den se vydáváme na riskantní cestu víry. Život víry totiž znamená, že opouštíme jistoty tohoto světa a jdeme do neznáma, kde nemáme věci pevně ve svých rukou.

Víra není něco magického, ale znamená to, že slyšíme, co nám říká Bůh a v důvěře, že on ví a chce to nejlepší, jdeme a děláme to, co on chce.

Poslechněte si záznam kázání kazatele Pavla Coufala o Božím příteli, otci víry Abrahamovi - Abraham - víra je spolehnutí na Boží sliby.

Čím déle s někým chodíme, tím víc se poznáváme. Vzájemně zjišťujeme, jaký ten druhý/druhá je, jestli je to ten/ta, s kým chceme strávit zbytek života.
Víc a víc si důvěřujeme, otvíráme se tomu druhému, jsme pro druhého zranitelnější, ale tím je náš vztah hlubší a bohatší a věříme, že náš protějšek naší zranitelnosti nezneužije.
Když se pak rozhodneme manželství, je to po zralé úvaze a s notnou dávkou víry, kdy si bereme toho druhého i s jeho chybami. Láska je rozhodnutí.

Henoch chodil s Bohem několik set let a poznával ho. Zjišťoval, jaký Bůh je. A za celý život nedošel k závěru, že Bůh za to nestojí. Naopak, jejich vztah se prohluboval.
Ale jako každý důvěrný vztah, i tento nebyl jednostranný - Pán Bůh v Henochovi našel zalíbení, žehnal mu a nakonec jej, podobně jako později Eliáše, přijal k sobě.

Vztah je riziko. Zranění, nepochopení, nenaplnění tužeb podle našich představ. Ale také požehnání hloubky poznání, důvěry, podpory, pochopení, ale třeba i vášně. Pro co se rozhodneme, je jen na nás... - Henoch - víra je přátelství s Bohem.

„… věřil a proto …“ Víra, naše důvěra Bohu, že on ví a je schopen se postarat a udělat víc, než jsme schopni si vůbec představit, v nás působí a proto … jsme schopni svědčit o Pánu Ježíši Kristu, odolávat hříchu, vytrvat věrně ve službě atd. navzdory okolnostem.

Záznam čtvrteční biblické hodiny si můžete poslechnout zde - Víra jako vytrvalostní závod.

Všimli jste si, že když ptáci sedí na drátech pod napětím, nic se jim nestane. Ale pokud by se byť jen dotkli jiného drátu nebo země, prošel by jimi elektrický proud a ten by je zabil. Jednou se na ně díval jeden kazatel, když připravoval kázání a vyvodil z toho analogii - když se snažíme přiblížit k Bohu, ale přitom se držíme hříchu, Bůh se k nám nepřiblíží, aby nás nezranil. Víra v Boha je víra naplno.

O dalším muži z „galerie hrdinů víry“, Mojžíšovi, hovořil na biblické hodině Pavel Smilek. Záznam si můžete poslechnout zde - Mojžíš - víra je vzpoura proti tlaku světa.

Mnoho lidí je ochotná dát (téměř) cokoli za to, aby byli slavní, nebyli zapomenuti. Aby dokázali ostatním, že jsou v něčem dobří a získali si tak jejich úctu a uznání. A mnohdy jsme dobří, šikovní, pracovití, obětaví… udělali jsme hodně dobrého a vynaložili na to spoustu úsilí a námahy. Ale někdy jen z vlastních sil a to je pak honba za větrem.

Pomyslná „galerie slávy“ v listu Židům, ale není postavená na lidském ocenění. Jsou to lidé, kteří bezmezně věřili Bohu. A tak sláva nepatří těmto lidem, ale Bohu.

Noe věřil a stavěl archu záchrany navzdory možná lákavému světskému životu, pochybnostem, když neprší, posměchu okolí, s vírou, že Bůh ví - Noe - víra je poslušnost navzdory okolnostem.

Těžké situace bychom si dobrovolně asi nikdo nevybrali, ale v jedné věci jsou skutečně dobré: ukáží, čemu a komu skutečně věříme, kde hledáme záchranu a co je naší nadějí. Na příkladu Ábela, muže, jehož víra jasně ukazovala upřímnou odevzdanost Bohu, ukázal kazatel sboru Pavel Coufal velikost Boží lásky a lidskou křehkost.

Záznam kázání je k poslechu zde - Ábel - víra je upřímná odevzdanost