Ježíš řekl: "Odejdu-li však, pošlu ho k vám." Myslel tím Ducha svatého. Jaké místo má Duch svatý v mém životě? Jak můžu vědět, že ho mám, kde je a jak se má Jeho moc projevovat prakticky?

Klečíš někdy při modlitbě nebo je to pro tebe příliš nekomfortní? Co tímto postojem dáváme Bohu najevo? Možná se častěji modlíme za své potřeby a touhy, než za druhé lidi. Ale co kdybychom Boha prosili za to, aby naplnil druhé lidi svojí láskou a Ježíš se zabydlel v jejich srdci?

Známé verše z konce Matoušova evangelia jsou tzv. Velkým posláním pro všechny následovníky Pána Ježíše Krista. K čemu nás vlastně vede Ježíš v našich obyčejných životech, když nám dává tak neobyčejné poslání.

Má dodržování dne odpočinku dnes smysl? Obchodníci by kvůli zisku rádi prodávali 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Necháme se ovlivnit tímto smýšlením? Je ve svěcení soboty zakódován nějaký hlubší smysl?

Evangelium o Ježíši Kristu není hádanka, kterou lze vyřešit lidskou dedukcí nebo rozumem, ale zázrak, který lze poznat pouze životodárným působením Ducha svatého.

Novoroční kázání na verš sboru pro rok 2022 zní: “Uslyšíte-li dnes jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce...” Tuto výzvu najdeme v Bibli ve Staré i Nové smlouvě. Najdeme pro ni místo i v našem srdci?

Dnes nahlédneme do zákulisí Vánoc s otázkou: Kdo první zaslechl zvěst anděla a jak ji přijal? Proč toto poselství o spasení pro všechny lidi rezonuje i s námi dnes? A jaká bude tvoje odpověď na tuto radostnou zprávu?

Nepokoj je důsledkem rozdělení. Pokoj je tam, kde je jednota. Pokoj je tam, kde prožíváme přijetí a bezpečí. Co dnes prožívá každý z nás? O čem svědčí napětí ve společnosti, rodinách, církvi? Pojďme společně hledat v Bibli zdroj pokoje i důvody rozdělení a nepřijetí v církvi 1. století i dnes. Můžeme získat pokoj nezávislý na okolnostech?

V naší sérii “Zákulisí Vánoc” se tentokrát podíváme do Betléma, kde skutečně Vánoce začaly. Jaký význam má právě toto místo a co nám to prozrazuje o Božím plánu s každým z nás?

Ten nejlepší lékař podává nejen pravdivou diagnózu, ale i návod pro všechny nakažené. Skrze svého apoštola i skrze výklad ve čtvrtek večer.

Vánoce se staly neoddělitelnou součástí naši kultury. Ke konci každého roku nastává období příprav na tyto svátky. Zákulisí této události, kdy skutečně začaly a co je jejich podstatou, nám pomáhá si uvědomit, jak se na tyto svátky připravit a na co skutečně nezapomenout.

Chtěli byste mít "osvícený vnitřní zrak"? "Rozumět všem tajemstvím a obsáhnout všechno poznání," jak tuhle psal apoštol Pavel? Nu, tak to vám bohužel nepomůžu. Takhle bombastické věci nám tady Bible rozhodně neslibuje. Ale stejně je lepší aspoň něco vidět, než být dočista slepý – a pro duchovní zrak srdce to možná platí ještě víc než pro ten tělesný. Zvlášť když se stmívá.

Kde najít Boha? Potřebujeme dnes ještě vůbec církev? Mezi základní potřeby našeho života patří pocit jistoty, bezpečí, nalezení smyslu života, naděje do budoucna. To lze nalézt jen u Boha, v Jeho blízkosti. Ale jak se tam dostat? Bůh je svatý, oddělený a my jsme lidé hříšní...

Při psaní Pavlova dopisu do Efezu chtěl autor vysvětlit, jak to, že jsme v Kristu, ovlivňuje každodenní život věřícího člověka. Duch svatý nás vede a posiluje k životu pro Boží slávu.

Naše dnešní oběti pro Boží království jsou investicí pro věčnost.

Vděčnost projevujeme vůči svému dárci. Můžeme být vděční za mnoho věcí, no né stále je vidíme. V textu, který budeme probírat ve čtvrtek je ukryto tolik požehnání od Boha směrem k nám lidem, které nás samo o sobě přemáhá ke „smršti díků“.

Jakým přínosem může být v dnešní době společenství křesťanů? A jak se může každý křesťan prakticky zapojit do společného života?

Efezským a povzbuzení k tomu, aby jeho základní pravdy změnily náš život. Stojí za to stát se tím, kým jsem v Kristu.

Před 2000 lety Ježíš založil církev. V čem je její přínos pro dnešní svět ve 21 stol.? Podívejme se na to ve světle evangelia.

Jak si můžeme být jisti že Bůh, který nám dal věčný život, také odpovídá na naše modlitby a chrání nás?

Jak se správně v církvi napomínat? Poznejme klíč k pokorné lásce a upřímné konfrontaci.

Přijďte se společně modlit a chválit Pána Ježíše uprostřed Božích dětí.

Je možné, že se modlíme, a přitom nedojde ke skutečnému spojení s Bohem? Jaké mají být naše osobní modlitby a jakou moc má společná modlitba?

Jak Ježíšův křest, ukřižování a Duch dosvědčují pravdivost Janova svědectví o Kristu?

Představení služby NePornu.cz, která pomáhá lidem závislým na pornografii. Jak se na tento problém dívá Bible?

Dnešní zamyšlení z Bible nám ukáže, jak pohled na Ježíše Krista vede k jistotě spasení a vítězství, které “přemáhá svět”.

Je pro nás přirozenější si stěžovat než poděkovat Pánu Bohu. Jak se učit chválit Boha i když je život těžký?

Můžeme si být jistí naší záchranou pro věčný život? Jak vyhrát bitvu s nejistotou v našem srdci?

Jak vypadá duchovní “fake news”? A jak se jim dá bránit?

Oheň a led. Slova a činy. Láska a nenávist. Apoštol Jan nás opakovaně vybízí, abychom se navzájem milovali – ale zároveň je mu jasné, že mnohem snáz nenávidíme nebo milujeme způsobem "buď s Bohem a měj se dobře" (a hlavně nečekej, že pro to něco udělám). Takže se podíváme, co na tom Bohu tolik vadí, kde vzít inspiraci k opravdové lásce a proč je to vlastně tak důležité.

Kdo se narodí znovu, má identitu Božích dětí. Pojďme žasnout nad Boží svrchovanou milostí, která otevírá náš duchovní zrak. Potom vidíme jasně osobu a dílo Ježíše Krista.

Kdo má zodpovědnost za rozpoznání falešného učení? Jsou to teologové a bibličtí učenci? Jakou úlohu v tom má hrát každý křesťan?

Dá se rozpoznat pravá a falešná víra? Jak žít, abychom důvěřovali Ježíši v otázce naší spásy, zůstávali v trvalém vztahu s Bohem Otcem a drželi se jeho Slova?

Co dodržování Božích přikázání může ukázat v našem životě, jaké v něm mají přikázání místo a jak je vůbec možné je vnímat jako něco dobrého a dosažitelného? Zveme Vás na čtvrteční bohoslužbu, kde budeme hledat odpovědi v pokračování listu Jana

Někteří tvrdí, že na hříchu nezáleží, jiní popírají, že označuje stav lidstva. Bible je zde jasná. Naše naděje je jen v evangeliu. Křesťané mohou s jistotou prožívat svůj vztah s Otcem, skrze víru v Ježíše, který se za nás přimlouvá.

1. list Janův se někdy vykladačům i čtenářům zdá složitý na pochopení. Přesto je tento text pro církev 21. stol. důležitý, protože ji chrání před nebezpečím falešných učitelů a motivuje věřící k radosti, posvěcení a jistotě.

V domě farizea Šimona dochází ke dvěma odlišným setkáním. Za Ježíšem přichází žena hříšnice, aby mu vyjádřila svou oddanost, a setkává se s ním i hostitel, který hledá důvody, kvůli kterým by Ježíši nemusel přisuzovat žádnou autoritu nad svým životem. Proč každý z nich vidí Ježíše i sebe jinak? A když Ježíš říká, „komu se mnoho odpouští, mnoho miluje“ – znamená to u Boha větší šanci pro opravdu zkažené lidi?

Saul osaměl. Schyluje se k velké bitvě a on nemá na koho se obrátit: Samuel zemřel, Hospodin mu neodpovídá; a on se utíká k pohanským způsobům. Musel konec nadějného krále končit takto tragicky?

Rozvaha a odvaha jdou ruku v ruce. Abígajil jednala velice odvážně, když na sebe vzala vinu svého manžela Nábala a požádala Davida o smilování. David se naopak naučil jednat rozvážně a nevykonal unáhlený čin odplaty zlého za zlé. Jak ale můžeme jednat rozvážně a odvážně dnes my?

Někdy jsme v pokušení využít příležitost a pomstít se tomu, kdo nám způsobit nějakou bolest. Na příkladu krále Davida uvidíme, jak nad takovým pokušením zvítězit.

"Hledej Boha, dokud je čas" bude tématem bohoslužby, kde budeme dál probírat život krála Davida

Přátelství Davida a Jónatana je nám dodnes inspirací. Být přítelem v dobrém i zlém je závazek a požehnání.

V životě čelíme různým zkouškám, které dokážou být skutečně veliké. Hned na začátku života budoucí král David čelil situacím, které nebyly lehké, ale zvítězil. Jak je překonal a jakou měl motivaci? Na čem stavět naše vítězství?

Často posuzujeme druhé lidi podle toho, co vidíme. Člověk ale není jen, to co lze vidět, má i vnitřní část. Narozdíl od lidí Bůh nehledí na vnější vzhled, vidí přímo do srdce člověka.

Bůh se slitovává a dává milost, ale netoleruje neposlušnost. Na příběhu Saula se podíváme na to, jak náš život může dopadnout, když se staneme svéhlavými křesťany a přestaneme poslouchat Boha. Co se stane, když se víra stane jen doplňkem a ne hnacím motorem našeho života? A jak to vypadá, když se z našeho upřímného vztahu s Bohem stane jen náboženství a vytratí se láska a poslušnost?

Vzkazy od Boha je třeba brát vážně, ne vlažně.

Izraelci měli za to, že král v čele Izraele bude lepší a praktičtější varianta než Bůh. Jak brzy poznali negativní dopady svého rozhodnutí! A co my? Kdo je pro nás zdrojem naděje a bezpečí? Člověk nebo Bůh?

Boží moc si nemůže nikdo přivlastnit. Svou lekci o tom dostali jak Pelištejci, kteří se zmocnili Schránky smlouvy, tak i Izraelci. Jak vypadal jejich návrat k pravému Bohu a jaké jsou naše návraty k Bohu uslyšíme v pokračování série Pohled zdola.

"Pelištejci vzali Boží schránu." Izrael se nachází v hluboké krizi, národní i duchovní, vždyť něco takového se ještě nikdy nestalo! Jak k tomu došlo? Co se stalo? Proč? Leckoho však možná trápily i jiné otázky. Co dál? Jak vůbec obstojíme? Bude se Bůh už hněvat navždy? Na to všechno se společně podíváme a zkusíme si přitom odpovědět ještě na jednu důležitou otázku: Co se z jejich prastarých příběhů můžeme naučit my dnes.

Spoléhám v praktickém životě skutečně na Boha nebo na formální náboženství?