Oheň a led. Slova a činy. Láska a nenávist. Apoštol Jan nás opakovaně vybízí, abychom se navzájem milovali – ale zároveň je mu jasné, že mnohem snáz nenávidíme nebo milujeme způsobem "buď s Bohem a měj se dobře" (a hlavně nečekej, že pro to něco udělám). Takže se podíváme, co na tom Bohu tolik vadí, kde vzít inspiraci k opravdové lásce a proč je to vlastně tak důležité.
Kdo se narodí znovu, má identitu Božích dětí. Pojďme žasnout nad Boží svrchovanou milostí, která otevírá náš duchovní zrak. Potom vidíme jasně osobu a dílo Ježíše Krista.
Dá se rozpoznat pravá a falešná víra? Jak žít, abychom důvěřovali Ježíši v otázce naší spásy, zůstávali v trvalém vztahu s Bohem Otcem a drželi se jeho Slova?
Co dodržování Božích přikázání může ukázat v našem životě, jaké v něm mají přikázání místo a jak je vůbec možné je vnímat jako něco dobrého a dosažitelného? Zveme Vás na čtvrteční bohoslužbu, kde budeme hledat odpovědi v pokračování listu Jana
Někteří tvrdí, že na hříchu nezáleží, jiní popírají, že označuje stav lidstva. Bible je zde jasná. Naše naděje je jen v evangeliu. Křesťané mohou s jistotou prožívat svůj vztah s Otcem, skrze víru v Ježíše, který se za nás přimlouvá.
1. list Janův se někdy vykladačům i čtenářům zdá složitý na pochopení. Přesto je tento text pro církev 21. stol. důležitý, protože ji chrání před nebezpečím falešných učitelů a motivuje věřící k radosti, posvěcení a jistotě.
V domě farizea Šimona dochází ke dvěma odlišným setkáním. Za Ježíšem přichází žena hříšnice, aby mu vyjádřila svou oddanost, a setkává se s ním i hostitel, který hledá důvody, kvůli kterým by Ježíši nemusel přisuzovat žádnou autoritu nad svým životem. Proč každý z nich vidí Ježíše i sebe jinak? A když Ježíš říká, „komu se mnoho odpouští, mnoho miluje“ – znamená to u Boha větší šanci pro opravdu zkažené lidi?
Saul osaměl. Schyluje se k velké bitvě a on nemá na koho se obrátit: Samuel zemřel, Hospodin mu neodpovídá; a on se utíká k pohanským způsobům.
Musel konec nadějného krále končit takto tragicky?
Rozvaha a odvaha jdou ruku v ruce. Abígajil jednala velice odvážně, když na sebe vzala vinu svého manžela Nábala a požádala Davida o smilování. David se naopak naučil jednat rozvážně a nevykonal unáhlený čin odplaty zlého za zlé. Jak ale můžeme jednat rozvážně a odvážně dnes my?
Někdy jsme v pokušení využít příležitost a pomstít se tomu, kdo nám způsobit nějakou bolest. Na příkladu krále Davida uvidíme, jak nad takovým pokušením zvítězit.
V životě čelíme různým zkouškám, které dokážou být skutečně veliké. Hned na začátku života budoucí král David čelil situacím, které nebyly lehké, ale zvítězil. Jak je překonal a jakou měl motivaci? Na čem stavět naše vítězství?
Často posuzujeme druhé lidi podle toho, co vidíme. Člověk ale není jen, to co lze vidět, má i vnitřní část. Narozdíl od lidí Bůh nehledí na vnější vzhled, vidí přímo do srdce člověka.
Bůh se slitovává a dává milost, ale netoleruje neposlušnost. Na příběhu Saula se podíváme na to, jak náš život může dopadnout, když se staneme svéhlavými křesťany a přestaneme poslouchat Boha.
Co se stane, když se víra stane jen doplňkem a ne hnacím motorem našeho života? A jak to vypadá, když se z našeho upřímného vztahu s Bohem stane jen náboženství a vytratí se láska a poslušnost?
Izraelci měli za to, že král v čele Izraele bude lepší a praktičtější varianta než Bůh. Jak brzy poznali negativní dopady svého rozhodnutí! A co my? Kdo je pro nás zdrojem naděje a bezpečí? Člověk nebo Bůh?
Boží moc si nemůže nikdo přivlastnit. Svou lekci o tom dostali jak Pelištejci, kteří se zmocnili Schránky smlouvy, tak i Izraelci. Jak vypadal jejich návrat k pravému Bohu a jaké jsou naše návraty k Bohu uslyšíme v pokračování série Pohled zdola.
"Pelištejci vzali Boží schránu." Izrael se nachází v hluboké krizi, národní i duchovní, vždyť něco takového se ještě nikdy nestalo! Jak k tomu došlo? Co se stalo? Proč? Leckoho však možná trápily i jiné otázky. Co dál? Jak vůbec obstojíme? Bude se Bůh už hněvat navždy? Na to všechno se společně podíváme a zkusíme si přitom odpovědět ještě na jednu důležitou otázku: Co se z jejich prastarých příběhů můžeme naučit my dnes.
V sérii Pohled shora se budeme během letních prázdnin zabývat výkladem knihy 1. Samuelova. Začínáme první kapitolou, ve které se přesvědčíme, že Bohu patří všechno.
Každého z nás čeká den, který bude náš poslední. Slyšel jsem: „Užívej si život dokud se dá a nemysli moc na budoucnost.“ Je to opravdu to nejlepší, čím se máme řídit? V čem je ten poslední den odlišný od ostatních dnů a jak se na něj připravit?
Jak to, že bezbožníci, kteří si žijí po svém, se na této zemi mají lépe než ti, kteří poslouchají Boha? A co z toho vlastně mám, když sloužím Bohu? Starozákonní prorok Malachiáš řeší tyto otázky – poslechněme si jeho odpověď.
Otázka peněz je často citlivým tématem i v křesťanství. Bůh však o oblasti financí a dávání mluví v Bibli otevřeně. Tohle téma nám prozrazuje mnoho o Boží moci, Jeho charakteru a také to zkoumá naši víru.
To, že nám tluče srdce ještě neznamená, že skutečně žijeme živý život.
Jsme povolání k plnohodnotnému životu s jasným cílem. Cestou k cílů čelíme situacím, které nás chtějí ochromit a uvést do duchovního kómatu. Co je rozhodující a na co dbát?
Když následujeme ve svém životě Ježíše, stáváme se Jeho učedníky. Každý z nás potřebuje vedení někoho staršího, zkusenějšího a zbožnějšího než jsme my sami. Bůh nás ale také volá k tomu, abychom se i my stali učiteli a pomáhali ostatním poznávat Ježíše. Máš někoho, kdo tě doprovází na tvé cestě s Bohem? Vedeš ty sám někoho?
Na příkladu apoštola Jana se spolu podíváme na biblické principy učednictví a zjistíme, bez kterého z nich se rozhodně neobejdeme.
Duch svatý je v Bibli přirovnáván k vanutí větru. Nevíš odkud přichází a kam jde, ale slyšíš ho a vidíš jeho působení. Jak působí Duch svatý ve tvém životě?