Plánujete rádi? Dnešní studium nás varuje, abychom se nestali pyšnými nebo příliš sebejistými v našich plánech do budoucna. List Jakuba nám prakticky ukazuje, jak plánovat, a přitom pamatovat na pomíjivost života.

Příběh, kde z pozvání k jídlu se stal nezapomenutelný moment. Nebylo to kvalitou nebo chutí jídla, ale slovama, které vyslovil Pán Ježíš. Slová, které přinášejí naději, odpuštění a přijetí. Ale taky slova poukazující na důležitost uvědomění si svých vin. Jaký je vztah mezi odpuštěním mých vin a láskou? Jak moc ti bylo odpuštěno a jak moc miluješ?

Všichni, kdo chtějí poznat a milovat Boha, musí začít tím, že se podřídí jeho autoritě. Když se podřizujeme Bohu, musíme také aktivně odolávat ďáblovi a bojovat proti jeho pokušením. Co měl Jakub na mysli, když své čtenáře a posluchače vybízel, aby si umyli ruce?

Někdy můžeme mít pocit, že se Bůh o naše utrpení nezajímá. Dr. Lukáš nám ale ve svém evangeliu připomíná, že Ježíš si nemocí, hříchu a smrti nejen všímal, ale přemáhal je. Uprostřed bolesti a utrpení projevil svou moc a soucit. Budeme i my takto jednat?

V křesle pro hosta usednou dva manželské páry, kterých se zeptáme, jak se jim daří sladit jejich temperamenty, představy o životě i různé životní role. Jaké to je po pár letech manželství a jaké po desetiletích?

Už jsi přemýšlel o tom, o co Ti v životě jde? Na čem jej stavíš? A kdo se vlastně dostane do nebe?

Už jste někdy sledovali, jak se dva vám blízcí, jinak velmi rozumní a chytří lidé, nejdřív o něco pohádají, pak se rozkmotří, a nakonec si nemůžou přijít na jméno? Pokud ano, tak budete Jakubovi rozumět. I on totiž sledoval podobné věci ve vlastním sboru, a kladl si přitom někdy až zoufalou otázku: „Kde se to v těch lidech bere?“ A my se společně podíváme, na co přišel.

Ježíš často používal každodenní obrazy, aby sdělil neměnné pravdy. Zamysleme se nad čtyřmi z těchto slovních obrazů z Lukáše 6: slepý vede slepého, žák a učitel, tříska v oku našeho bratra a dobrý strom přinášející dobré ovoce. Jak moc je důležité se nejdřív věnovat vlastní sebereflexi, než se budeme snažit napravovat druhé?

Bůh dává svému lidu pravou moudrost, která přináší praktické a pozitivní změny v našem každodenním životě. Kniha Jakuba nás svým přímočarým přístupem učí rozdílu mezi moudrostí a vědomostmi. Přijďte se zamýšlet nad tím, jak získat pravou Boží moudrost z nebe

Ježíš neměl rád pokrytectví. A v našich nejbližších vztazích je nejvíce vidět, jací opravdu jsme. Co znamená sdílet evangelium a žít skutečným (křesťanským) životem vůči partnerovi, rodičům, dětem, příbuzným?

Biblický pohled na manželství a možnost rozvodu. Krátký historický přehled. Naděje a pomoc po rozvodu.

Díky pýše je snadné být přísný k chybám druhých a ignorovat své vlastní. V Lukášově evangeliu 6. kapitole nás Ježíš učí, že v osobních vztazích nemáme odsuzovat ani soudit, ale odpouštět. Co je třeba k tomu, abychom zrcadlili milosrdenství našeho Otce vůči druhým?

Kdo může očekávat Boží milost? My od Boha? My od našich přátel a oni od nás? Ti, kteří jsou nositeli Boží milosti, jsou zároveň jejími příjemci. V jakém rozsahu? V jakém okruhu? Budeme se zamýšlet nad překvapivostí milosti podle Božích měřítek.

Zlo a smrt jsou skutečné a je třeba jim čelit. Ale díky jisté přítomnosti pastýře můžeme být zbaveni strachu z nich. Nezůstaneme v údolí stínu navždy. Ovce jdou za pastýřem a procházejí temnotou. (Alianční týden modliteb, už 18:00!)

Nevíme, co nás čeká v roce 2023, ale víme, že náš Bůh je úžasný. Je veliký, důstojný, slavný, dobrotivý, spravedlivý, dobrotivý, milostivý… Nechme k nám promluvit krále Davida v jeho posledním Žalmu 145 a tento rok bude naplněný chválou našemu Bohu a Pánu.

Co je důležitější? Jak něco říkám nebo co říkám? Slova mají moc a dokáží způsobit mnoho dobrého, ale také mnoho zlého. Co nás Bůh učí o tom, jak správně mluvit? A jak je možné, že svými slovy tolik zraňujeme? Dokonalý člověk je totiž jen ten, kdo nechybuje svým slovem.

Když zbožný muž Simeon uviděl malého Ježíše, zpíval píseň s působivým vánočním poselstvím. Téma písně je tématem celé Bible: skrze Krista pro nás Bůh udělal to, co jsme sami pro sebe udělat nemohli. Boží dar je sice nabídnut všem, ale co s ním uděláme?

V této době kolem nás neustále znějí vánoční písně, koledy, melodie. Nedá se tomu uniknout – slyšíme je na náměstích, vánočních trzích, v nákupních centrech, v tramvaji, v médiích, všude. Obávám se, že pro mnoho lidí jde jen o příjemnou atmosféru, ale bez hlubšího obsahu. Andělé, kteří zpívali nádhernou píseň šokovaným pastýřům u Betléma dobře věděli, jak je to její poselství převratné. Rozumíme jejich písni? A můžeme se k nim přidat?

Pravá víra je neoddělitelná od dobrých skutků, zatímco falešná víra je neplodná a zbytečná. Evangelium vždy vede ke změně života. Jsme ospravedlněni vírou, jak uvidíme i na příkladech Abrahama a Rachab.

Při narození Jana Křtitele chválil jeho otec Zachariáš Boha v písni plné odkazů na dějiny Izraele. Jeho slova oznamovala příchod Hospodinovy spásy, předznamenané Janovým narozením. Pokud nepochopíme Kristovo narození ve světle Starého zákona, unikne nám význam této nejvýznamnější události světových dějin. Pojďme spolu prozkoumat Starý i Nový zákon a věčný Boží plán vykoupení, který se uskutečnil v Ježíši Kristu.

Jak napravit elitářský postoj a pohrdání těmi, kteří jsou sociálně znevýhodněni? Láska není emocionální náboj, ale soustředěné úsilí vůle pečovat o druhé a projevovat jim milosrdenství za hranice naší zóny pohodlí. Jakub vyzývá křesťany, aby se ke všem lidem chovali s úctou a důstojností bez ohledu na jejich vzdělání, finance, společenské postavení nebo rasu.

V kázání s názvem „Buď sám sebou“ se kazatel Petr Coufal zamýšlí nad otázkou: Kým skutečně v Kristu jsem? Apoštol Pavel v úvodních verších 12. kapitoly listu Římanům vyzývá své čtenáře, aby svá těla přinášeli jako živou, svatou a Bohu milou oběť. Jaký dopad má vědomí této oběti na životy těch, kteří jdou dnes

V reakci na zprávu, že porodí Mesiáše, se Maria rozezpívala. Její slova, zaznamenaná v Lukášově evangeliu, odhalují její oddanost Bohu a ochotu důvěřovat mu a poslouchat ho. Zaposlouchejme se do Mariina chvalozpěvu plného Boží péče o svůj lid, Jeho moci nad stvořením a Jeho překypujícího milosrdenství.

Mohlo by se to dnes u nás ještě stát? Že by někdo dostal vynadáno, protože si v neděli na výletě utrhl jablko? Nebo že v neděli někoho uzdravil? Těžko. Takže se nás dnešní příběh netýká? Inu, týká. Lidská tradice je totiž – tehdy i dnes – pořád jako oheň: Je to dobrý sluha, ale prachšpatný pán. Takže díky Bohu, že to není pán nejvyšší, „Pán nad sobotou“

Ježíš není náplastí, kterou bychom měli přidat k životu, který už máme, nebo k náboženství, které marně dodržujeme; nepřišel, aby vylepšil to, kým a čím jsme, ale aby nás učinil zcela novými.

Kristus nás zve k nádhernému životu. Jeho volání ale vede k naprostému oddání se, plnému následování. Zve ke 100% zápalu pro věci Jeho království. Jak se dnes postavíme k jeho výzvě?

Ovoce Ducha svatého je …sebeovládání. Jak je těžké projevit toto ovoce při ovládání jazyka. Jakub nám předkládá stručný test naší víry. Odvážíme se…?

Ježíš byl vynikajícím kazatelem. Někteří jeho posluchači se báli, jiní byli pohoršeni – ale mnozí také uvěřili. Pojďte společně žasnout nad sílou jeho učení a přemýšlet nad poselstvím církve pro dnešek.

V Ježíšově programovém prohlášení nešlo o plané předvolební sliby. To, co slíbil také skutečně naplnil. Přinesl vysvobození z pout hříchu, propuštění zajatců, slepým navrácení zraku a uzdravení zlomených srdcí.

Jak budou vypadat bohoslužby v nebi? Kdo se jich bude účastnit? O tom mluví poslední kniha Bible a odkrývá nám slavnou budoucnost, kterou očekáváme jako Boží děti.

Vděčné srdce by mělo být jedním z hlavních rysů, které charakterizují život křesťana. V den DÍKŮVZDÁNÍ nám Písmo připomíná potřebu vděčnosti bez ohledu na okolnosti. Můžeme zůstat vděční, když přijdou problémy, jen díky Boží milosti, která nám otevírá oči pro jeho věrnost a lásku.

Možná je to špatná otázka? Stačí jako cíl uctívání kohokoli zaujmout?

Hřích mnoho slibuje, ale dobrého ti nedá nic a ještě ti hodně vezme. Pokušení není samo o sobě špatné, ale pokud mu podlehneš, k hříchu tě povede. Jak nad ním zvítězit? Ježíše na poušti pokoušel sám ďábel, ale Ježíš mu nepodlehnul. Nechme se inspirovat jeho taktikou, abychom nad pokušením ve svém životě také vítězili.

Pokušení sice nepochází od Boha, ale Bůh je dopouští, aby nás vyzkoušel. Ale ďábel se nás snaží zdeptat a zničit. Naší reakcí na pokušení by mělo být důsledné vyhnutí se hříchu. Převezmeme osobní odpovědnost za to, aby naše touhy nepřerostly v hřích? Lékem proti pokušení je hluboké přesvědčení o neměnné Boží dobrotě.

„Startup je uvedení do provozu nového produktu nebo služby, vytvořených v podmínkách extrémní nejistoty.“ (Wikipedie) Ježíšův křest znamenal začátek jeho služby pro naši záchranu. Za jakých podmínek se odehrál a co nám tím chtěl Bůh říct?

Jsi bohatý nebo chudý? Co to určuje a jak moc na tom záleží? V životě si procházíme chvílemi, kdy přemýšlíme nad oblastí materiálního zabezpečení. Pokračování dopisu Jakuba nám odhaluje to, jakým způsobem máme přemýšlet, pokud se nacházíme v těžší situaci, nebo naopak patříme k bohatší vrstvě lidí.

Po stovkách let prorockého mlčení přineslo vystoupení Jana Křtitele velkou naději. Mnozí, kteří si ho přišli poslechnout, spekulovali, že právě Jan je Mesiáš, na kterého čekali. Co udělal Jan, aby tato falešná očekávání uvedl na pravou míru a připravil je na příchod Krista? Jan hlásal soud a naději a křtem poukazoval na spásu, kterou Kristus přinese všem, kdo uvěří.

První kapitola Jakuba rychle přechází od zkoušek ke zralosti a moudrosti. Když začneme vnímat zkoušky jako výsadu, můžeme objevit radost a zralost. Jde o nadpřirozený proces. Jak vypadá moudrost v našem životě a jak o ni Boha bez pochybností prosit?

Nová série kázání vychází z evangelia podle doktora Lukáše. Vánoční úvod necháme na později (spoiler?) a pustíme se rovnou do 3. kapitoly. Jan Křtitel byl úžasný kazatel. Co k němu přitahovaly zástupy lidí? Byl to jeho divný outfit, speciální dieta a výjimečné lokace? Nebo to bylo něco víc?

Novozákonní kniha Jakuba (Ježíšova bratra) je velmi praktickým listem, který se zaměřuje na chování křesťana v běžném životě. Novou sérii kázání začneme krátkým přehledem dopisu a poté přejdeme k prvnímu tématu: v životě každého z nás se objevují zkoušky, ale Bůh umožňuje věřícím prožívat radost i uprostřed obtížných okolností.

Pravé požehnání v našem životě přichází tehdy, když žijeme v souladu s Božími záměry. Jak ale mám poznat Boží vůli, když hledám životního partnera, řeším školu, zaměstnání, bydlení nebo jiné otázky svého života?

Někdo řekl, že církev nechce mluvit o sexu a svět zase nechce mluvit o smrti. Křesťan by se však neměl bát o smrti mluvit – a nejen mluvit, nemá se bát ani smrti samotné. Není to pro něj totiž jen strašák na konci tunelu, který ho jednoho ošklivého dne obere o vše, za čím se tak pachtil a honil v pomíjivých dnech svého žití. I když je hořká a zůstane hořká, pro nás je to také brána k životu.

Obětoval Abraham svého syna nebo ne? Byl ospravedlněn z víry nebo ze skutků? Proč se Bible vyjadřuje někde tak a jinde jinak? Přijďte si poslechnout nedělní kázání naživo, protože Na Hospodinově hoře se uvidí.

Nikdo z nás není osvobozen od nesení vlastních břemen a Boží Slovo nás vyzývá, abychom nesli břemena jedni druhých. Jsme však ochotni my sami nechat jiné, aby nám s nesením pomohli?

Co se může stát, když spoléháme na sebe a své možnosti víc než Boha? Příběh Božího přítele a muže víry, příběh o opakovaném selhání, ale především o úžasné Boží věrnosti a milosti. Genesis 20 kap.

Vyváženost. Učedníkem, jakým si přeju být.

Skromnost může být někdy spojována s askezí, tedy odpíráním si různých věcí a požitků. Bible, ale k prostému životu vybízí a nabízí i vodítka, jak takový život může vypadat. Jak jej ale žít dnes v konzumní společnosti? Co ze svého života mohu a mám vypustit a co je dobré si ponechat? Přemýšlejme společně ve čtvrtek v 19 hodin na biblické hodině.

Jak dlouho trvá Bohu, než naplní svá zaslíbení? Může to být třeba hned, ale také za sto let. Stejně jako s Abrahamem je však Bůh i během těch sta let s námi.